Sůl a zdraví: nezbytná nebo nebezpečná? Průvodce účinky soli na lidský organismus

Dlouhá léta byla sůl symbolem zdraví, bohatství i života. Kdysi se jí platilo, dnes ji bereme jako samozřejmost. Ale až moderní medicína ukázala, že ne všechna sůl je stejná – a že její účinky závisí nejen na množství, ale také na kvalitě, zpracování a celkovém životním stylu.

Image by scym from Pixabay

V tomto článku se podíváme na sůl z obou stran – vědecky i prakticky. Cílem není vzbudit strach ze solničky - ale ukázat, jak najít rovnováhu, díky které zůstane sůl naším přítelem, ne nepřítelem.

Co je sůl z pohledu vědy

Sůl, v chemickém názvosloví známá především jako chlorid sodný (NaCl), je v podstatě jednoduchou sloučeninou dvou prvků – sodíku (Na) a chloru (Cl).

Chemické složení a základní pojmy

Je důležité vědět, že sodík a sůl nejsou totéž. Sůl je hlavním zdrojem sodíku, ale sodík se nachází i v jiných sloučeninách – například v jedlé sodě nebo v některých potravinářských přísadách. Právě sodík je ten prvek, který má největší vliv na náš krevní tlak a rovnováhu vody v těle.

Biologické funkce sodíku a chlóru v organismu

Sodík patří mezi nejdůležitější minerály vně buněk (tzv. extracelulární elektrolyty). Pomáhá tělu udržovat správné množství vody – když je ho příliš mnoho, zadržuje se tekutina, když je málo, tělo vodu ztrácí.

Tímto způsobem sodík přímo ovlivňuje krevní tlak i objem krve.

Kromě toho má nezastupitelnou roli v nervové soustavě. Každý náš pohyb, myšlenka či vjem vzniká díky proudění sodíkových iontů v nervových buňkách. Sodík umožňuje přenášet elektrické impulsy - tedy signály, které spojují mozek s celým tělem.

Ani svaly se bez něj neobejdou. K tomu, aby se sval mohl stáhnout a následně uvolnit, potřebuje rychlou výměnu mezi sodíkem a draslíkem. Právě proto sportovci při nadměrném pocení doplňují elektrolyty – aby se předešlo křečím a únavě.

Podle odborného článku publikovaného v roce 2024 na ResearchGate je sodík klíčový nejen pro hydrataci, ale také pro správnou funkci srdce, nervů a svalů.

Metabolismus sodíku: jako tělo zpracovává sůl

Když sníme jídlo se solí, sodík se vstřebává v tenkém střevě a putuje do krve. Pokud je ho v těle více, ledviny se postarají o to, aby se nadbytek vyloučil močí.

Ledviny jsou tedy jakýmsi „regulátorem rovnováhy“ – rozhodují, kolik sodíku v těle zůstane a kolik odejde ven.

Tento proces řídí hormony:

• Aldosteron říká ledvinám, aby sodík šetřily, když ho máme málo.
• Antidiuretický hormon (ADH) zase pomáhá udržovat vodu v těle, abychom nebyli dehydratovaní.

Přijímáme-li soli příliš mnoho, tělo musí zadržovat více vody, aby se sodík zředil. To vede ke zvýšení krevního tlaku a zatížení cév.

Naopak, pokud je soli málo – například při nadměrném pocení nebo průjmu – vzniká stav zvaný hyponatrémie, při kterém hladina sodíku v krvi klesne pod normu. Projevuje se slabostí, křečemi či závratěmi.

Kolik soli denně je zdravé?

Image by Pam Patterson from Pixabay

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby dospělý člověk nepřijal více než 5 gramů soli denně – to je přibližně jedna čajová lžička. Tento limit odpovídá asi 2 gramům čistého sodíku, což je pro zdravý organismus optimální hodnota.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2023 doporučil ještě o něco nižší příjem – kolem 3,5 až 4 gramy soli denně.

Rozdíl není velký, ale naznačuje, že odborníci se stále více přiklánějí k nižší míře solení, protože průměrný člověk přijímá sodíku mnohem víc, než tělo potřebuje.

Ne všichni potřebujeme stejné množství soli. Naše potřeba závisí na věku, životním stylu i zdravotním stavu.

Zajímavost: WHO odhaduje, že snížení příjmu soli na doporučenou úroveň by mohlo každý rok zachránit až 2,5 milionu lidských životů na celém světě.

Skrytá sůl v potravinách – jak ji poznat

Většina soli, kterou skutečně sníme, je skryta v potravinách již předtím, než vůbec použijeme solničku. V odborných průzkumech se uvádí, že až 70 % soli, kterou denně přijmeme, pochází z průmyslově zpracovaných potravin.

Podívejme se na to, kde sůl „tajně“ bydlí a jak ji odhalit.

Běžné potraviny s vysokým obsahem skryté soli

Zde jsou příklady potravin, ve kterých byste to nečekali – ale obsah soli může být velmi vysoký:

• Uzeniny a zpracované maso (šunka, salámy, slanina) – často přidávají sůl kvůli chuti a konzervaci.
• Tavené sýry – mají vysoký obsah soli.
• Konzervovaná jídla (polévky, zelenina v nálevu, ryby v konzervě) – sůl v nálevu nebo jako konzervant
• Omáčky, dresinky, sójová omáčka – dochucovadla mohou být velmi bohatá na sodík.
• Pečivo a pečené produkty – i chléb může obsahovat poměrně hodně soli, ačkoli se to nezdá.
• Hotová a mražená jídla – pizza, lasagne, mražené polotovary – průmyslové zpracování často znamená i zvýšený obsah soli.

Jak číst etikety a čeho si všímat

Abyste odhalili skrytou sůl, stačí naučit se pár typických triků pro čtení obalů:

Podívejte se na hodnotu sodíku (Na) nebo soli (NaCl) na 100 g

Na etiketě výrobce často uvádí množství v miligramech sodíku. Pokud je například 400 mg Na/100 g, znamená to přibližně 1 g soli (vzhledem k poměru).

V EU je od roku 2016/2017 povinné uvádět údaj o obsahu sodíku/soli u velkých skupin potravin, což pomáhá spotřebiteli.

Sledujte přísady – „E-čka“, názvy sodíku ve složení
E-621 — glutaman sodný – ochucovadlo, které přidává chuť.

E-250, E-251 atp. – dusitany, použité ve zpracování masa, mohou také znamenat přítomnost soli jako nosiče.

„Sodium“ v názvu přísady (např. sodium benzoate).

Přísady jako „hydrolyzovaný rostlinný bílkovinný extrakt“ mohou obsahovat skryté sodíkové látky.

Hledejte výrazy jako “nízký obsah sodíku / nízká sůl / light salt”
Pokud je „méně než 0,12 g (120 mg) sodíku / 100 g“, je to relativně nízká hodnota.

Dá se to porovnat – pokud jedna značka označuje na svém výrobku „nízký obsah soli“, porovnejte ji se stejným výrobkem bez tohoto označení.

Počet porcí vs. množství soli

Pokud je uvedeno „na porci“ a obal má více porcí, spotřebujete více soli, než se zdá.

Např. pokud omáčka uvádí 0,5 g soli na 50 g porci, ale vy zkonzumujete 150 g, dostanete 1,5 g soli jen z té omáčky.

Tipy, jak snížit skrytou sůl

• Vybírejte čerstvé potraviny a co nejméně zpracované produkty.
• Při nákupu sledujte obal se štítkem „nízkosodíkový“ / „nízký obsah soli“.
• Doma si omáčky dělejte sami, kontrolujte ingredience (bez přísad s vysokým obsahem sodíku).
• Používejte bylinky, koření, česnek, citron – těmi doladíte chuť bez použití soli.
• Při výběru např. sýrů, vybírejte ty s nižším obsahem soli (srovnávat mg Na / 100 g).
• Omezte omáčky, dresinky, polotovary

Jak sůl ovlivňuje zdraví

Photo by freepik

Sůl jako taková nepředstavuje riziko pro naše zdraví. Je to množství a dlouhodobé zvyky ve stravování.

Pozitivní účinky soli v přiměřeném množství

Přijímáte-li sůl v doporučeném množství, hraje v těle množství prospěšných funkcí:

Udržuje stabilní krevní tlak a objem krve. Sodík váže vodu, čímž pomáhá udržet tekutiny v krevním oběhu. Díky tomu dokáže tělo efektivně rozvádět kyslík a živiny do všech orgánů.

Tip: Nezapomínejte na selen - ochraňuje organismus před srdečně-cévními onemocněními

Podporuje činnost nervů a svalů. Sodík je nezbytný pro přenos elektrických impulzů. Díky němu můžeme hýbat svaly, reagovat na podněty a správně dýchat.

Pomáhá předcházet hyponatrémii. To je stav, kdy má tělo příliš málo sodíku – často vzniká při nadměrném pocení, zvracení nebo průjmech. Mírné dosolení jídla po fyzické aktivitě tedy může být prospěšné.

Podporuje trávení. Chlor, který je součástí soli, je potřebný pro tvorbu žaludeční kyseliny (HCl). Ta zajišťuje správné rozkládání potravy a vstřebávání živin.

Negativní účinky při nadměrném solení

Když je soli příliš mnoho, tělo se ji snaží „zředit“ – zadržuje vodu, což vede k více zdravotním obtížím:

Zvýšený krevní tlak (hypertenze). Pokud tělo zadržuje vodu, stoupá objem krve a tím i tlak na cévní stěny. Dlouhodobý vysoký tlak je hlavní příčinou infarktu a mozkové příhody.

Zatížení ledvin. Ledviny musí přebytečný sodík vyloučit. Pokud ho přijímáte příliš mnoho, musí pracovat „na plné obrátky“. Postupně se mohou přetížit, což zvyšuje riziko vzniku ledvinových kamenů či chronického onemocnění ledvin.

Otoky a zadržování vody. Nadbytek soli vede k hromadění tekutin ve tkáních. Otoky se nejčastěji objevují na kotnících, prstech či pod očima – tělo se tak brání přebytku sodíku.

Zvýšené riziko srdečně-cévních onemocnění. Dlouhodobý vysoký tlak poškozuje cévy, což urychluje jejich stárnutí a snižuje pružnost. Cévy se stávají náchylnější k usazování tuků, což může vést k ateroskleróze, infarktu nebo mrtvici.

Vliv na další chronické nemoci. Studie ukazují, že nadměrný příjem soli může podporovat i vznik osteoporózy (vylučování vápníku močí) a zhoršovat autoimunitní onemocnění, jako je revmatoidní artritida.

Sůl a sportování – kdy pomáhá a kdy škodí

Image by A M Hasan Nasim from Pixabay

Pokud se při běžném dni hýbete jen mírně, tělo si se sodíkem dokáže poradit samo. Ale při delším nebo intenzivním pohybu – například při běhu, cyklistice, fitness tréninku či práci v horku – se přes pot ztrácejí nejen tekutiny, ale i elektrolyty, mezi něž patří i sodík.

Právě proto není u sportovců cílem sůl zcela omezovat, ale udržovat rovnováhu mezi ztrátou a příjmem.

Proč sportovci potřebují doplňovat sodík

Během delšího výkonu tělo vylučuje pot, který kromě vody obsahuje také sodík, draslík, hořčík a další minerály. Pokud se tyto látky nedoplní, může dojít k poruše rovnováhy elektrolytů – tělo se dehydruje, svaly přestávají správně fungovat a zvyšuje se riziko křečí.

Tento stav se nazývá hyponatrémie – tedy pokles sodíku v krvi pod normální úroveň. Není to běžný problém při rekreačním pohybu, ale při dlouhých výkonech (maratony, triatlony, turistika v horku) se objevuje poměrně často.

Projevuje se únavou, nevolností, závratěmi či zmateností – v extrémních případech až kolapsem.

Kdy sáhnout po iontovém nápoji a kdy ne

• Při rekreačním cvičení (do 1 hodiny): běžná voda nebo minerálka zcela postačí.
• Při vyšší zátěži (1–2 hodiny): vhodná je minerální voda se středním obsahem sodíku (500–1000 mg/l) nebo domácí nápoj – například voda s citrónem, špetkou soli a medem.
• Při dlouhých vytrvalostních výkonech (nad 2 hodiny): pomáhají iontové nápoje s obsahem sodíku 0,5–0,7 g/l, které doplňují i ​​další minerály.

Není však nutné sahat po komerčních „energetických drincích“ – často obsahují zbytečně mnoho cukru, umělých přísad či kofeinu, které mohou trávení během zátěže spíše zatížit než pomoci.

Praktická doporučení

• Před tréninkem: pijte vodu nebo běžnou minerálku, abyste byli hydratovaní.
• Po tréninku: doplňte sůl přirozeně – například vývarem, olivami, fermentovanou zeleninou nebo trochou slanějšího jídla.
• V horku nebo při pocení: sledujte barvu moči – je-li tmavá, tělo potřebuje více tekutin a elektrolytů.
• Nepřehánějte to se solí – pokud sportujete jen rekreačně, váš jídelníček obvykle obsahuje sodíku dost i bez iontových doplňků.

Sůl pro děti, seniory, těhotné ženy a pacienty

Každý organismus reaguje na sůl jinak. To, co je přiměřené pro zdravého dospělého, může být pro dítě příliš mnoho nebo pro pacienta se srdečním onemocněním nebezpečné.

I když je sůl nezbytná pro správnou funkci těla, potřeba sodíku se mění s věkem, zdravotním stavem a životní zátěží.

Děti – méně je více

Photo by freepik

Dětské tělo má menší hmotnost a ještě se vyvíjí, proto ledviny nedokážou zpracovat nadbytek soli tak efektivně jako u dospělých.

Nadměrné solení v dětství zvyšuje riziko, že si dítě „vypěstuje“ chuť na slaná jídla, což může v dospělosti vést k vysokému krevnímu tlaku.

• Kojenci do 1 roku: sůl se nedoporučuje vůbec – mléko obsahuje dostatek sodíku.
• Děti 1–3 roky: přibližně 2 g soli denně (0,8 g sodíku).
• Děti 4–6 let: do 3 g soli denně.
• Děti 7–10 let: přibližně 4 g soli denně.

Rodiče by si měli dávat pozor na dětské potraviny – i ty, které působí „zdravě“ (např. sýrové pomazánky, cereálie či chléb), mohou obsahovat více soli, než se zdá.

Těhotné ženy – pozor na otoky a tlak

V těhotenství sůl sama o sobě neškodí, ale tělo reaguje na hormony, které zadržují vodu. Přidá-li se nadměrný příjem soli, může to zhoršit otoky nohou, obličeje a zvýšit krevní tlak. To je rizikové zejména v případě preeklampsie - stavu, který může ohrozit matku i dítě.

• V těhotenství není třeba zcela vyloučit sůl, ale udržovat ji na úrovni běžného doporučeného příjmu (do 5 g denně).
• Pokud se objevují otoky, tlak nad 140/90 mmHg nebo bolesti hlavy, je vhodné poradit se s lékařem o úpravě jídelníčku.
• K doplňování minerálů jsou vhodné potraviny s přirozeným obsahem sodíku (např. zelenina, vývar, fermentovaná jídla), ne dodávání hotových pokrmů.

Senioři – méně soli, více pozornosti

S přibývajícím věkem klesá schopnost ledvin vylučovat nadbytečný sodík, a zároveň se mění citlivost chuťových buněk – starší lidé často cítí méně slanosti, proto mají tendenci dosáhnout více.

To však může být nebezpečné, zvláště pokud trpí vysokým krevním tlakem, srdečními nebo ledvinovými onemocněními.

Praktická doporučení pro seniory:

• používat bylinky a koření místo soli,
• kontrolovat etikety potravin,
• vyhýbat se polotovarům a instantním produktům,
• dbát na dostatečný příjem tekutin – pokud se ledviny přetěžují, dehydratace situaci ještě zhorší.

Pacienti – kdy je třeba sůl omezit

U některých diagnóz je omezení soli nezbytné. Jaký vliv má sůl a solení na zdraví při chronických onemocněních?

Hypertenze (vysoký tlak): nadbytek soli zadržuje vodu v těle, což zvyšuje objem krve a tlak na cévy.

Onemocnění ledvin: ledviny nezvládají vylučovat sodík, což vede k otokům a přetížení srdce.

Srdeční selhávání: přebytek soli může způsobovat dušnost a otoky dolních končetin.

Cukrovka a metabolická onemocnění: vyšší příjem soli může zhoršovat průtok krve v cévách a ovlivnit reakci organismu na inzulín.

V těchto případech je důležité konzultovat výživu s lékařem nebo výživovým poradcem.

Nefrologové zdůrazňují, že přísné diety s úplným vyloučením soli nejsou vhodné bez lékařského dohledu – stejně tak škodí nadbytek i úplný nedostatek.

Typy soli – mýty, fakta a složení

V obchodech dnes naleznete desítky druhů soli – od obyčejné kuchyňské až po růžovou himálajskou, černou havajskou či drahou „bio“ mořskou sůl. Mnozí zákazníci sahají po alternativních solích s pocitem, že jsou zdravější. Pravdou ovšem je, že všechny druhy soli mají velmi podobné chemické složení – tvoří je zejména sodík a chlór.

Rozdíly mezi nimi jsou spíše v obsahu stopových prvků, míře zpracování a marketingovém příběhu.

Kuchyňská sůl – nejběžnější, ale často podceňovaná

Klasická kuchyňská sůl, známá také jako rafinovaná sůl, je to, co většina z nás používá denně. Tvoří ji přibližně 97–99 % chloridu sodného (NaCl). Díky zpracování má stálou kvalitu a přesnou slanost. Často se do ní přidává jód - prvek, který je klíčový pro zdraví štítné žlázy a prevenci strumy.

V minulosti trpěli lidé v horských oblastech nedostatkem jódu, proto je jodidace soli dnes povinným a velmi prospěšným opatřením. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří jodidovaná sůl mezi nejjednodušší a nejefektivnější formy prevence onemocnění z nedostatku jódu.

Mořská sůl – přirozeně získaná, ale ne vždy zdravější

Mořská sůl vzniká odpařováním mořské vody a často si zachovává malé množství dalších minerálů – například hořčík, vápník nebo draslík. Tyto látky mohou mírně ovlivnit chuť, ale jejich množství je v běžných porcích zanedbatelné.

Některé mořské soli jsou méně zpracovány, proto mají hrubší strukturu a mohou působit přirozeněji. To však neznamená, že jsou „zdravější“. Tělo nerozlišuje, zda sodík pochází z mořské nebo běžné soli – účinek je stejný.

Saháte-li po mořské soli, vybírejte si takové značky, které uvádějí obsah jódu nebo jsou kombinovány s jodidovanou variantou. V opačném případě hrozí, že si dlouhodobě snížíte příjem tohoto důležitého minerálu.

Himálajská sůl – růžová hvězda supermarketů

Photo by pixabay

Růžová himálajská sůl se prodává jako „nejčistší“ a „minerály nabitá“. Je pravda, že obsahuje malé množství železa, draslíku, zinku či mědi, které jí dávají narůžovělý odstín. Tyto minerály jsou však přítomny jen ve stopových množstvích – z nutričního hlediska nemají významný vliv.

Mnohá ​​tvrzení o detoxikačních či léčivých účincích této soli nejsou vědecky potvrzena.

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) se účinky soli v těle neliší podle jejího původu – rozhoduje jen celkový příjem sodíku.

Pokud vám chutná její jemnější aroma nebo jej používáte kvůli barvě, klidně jej používejte. Ale vězte, že zdravotně není o nic prospěšnější než obyčejná sůl.

Kamenná sůl – tradiční a stabilní

Kamenná sůl se těží z dávných usazenin mořských vod, které vyschly před miliony let. Má přirozeně šedavý nebo bělavý odstín a používá se v kuchyni i v lázních.

Je méně zpracovaná než rafinovaná sůl, ale složením je téměř totožná – chlorid sodný s malým množstvím minerálů.

Díky své stabilitě a nízké vlhkosti je vhodná také ke konzervování potravin (např. ke kvašení či sušení masa).

Jodidovaná sůl – detail s velkým významem

I když dnes existuje množství „prémiových“ druhů soli, právě obyčejná jodidovaná sůl zůstává tou, kterou doporučují lékaři a odborníci na výživu.

Jód je pro tělo nezbytný – pomáhá štítné žláze tvořit hormony, které řídí látkovou výměnu, růst a vývoj mozku.

Nedostatek jódu může způsobovat únavu, přibírání, poruchy koncentrace či vznik strumy.

Pokud tedy používáte jinou sůl (například mořskou nebo himálajskou), doporučuje se jód doplňovat jinou formou – například přes mořské řasy, ryby nebo výživové doplňky.

Jak snížit příjem soli bez ztráty chuti

Snížit množství soli ve stravě neznamená jíst nevýrazná nebo nudná jídla. Chuť je návyková - a stejně jako si tělo zvykne na slané, dokáže si zvyknout i na jemnější chutě.

Chuťové buňky se přizpůsobí již za 2–3 týdny, takže i menší množství soli vám po krátké době bude připadat naprosto přirozené.

Začněte pomalu

Pokud jste zvyklí na slanější jídla, nedoporučuje se sůl ze dne na den vyloučit – tělo by reagovalo nechutí a mohli byste mít pocit, že „nic nechutná“.

Začněte tím, že každý týden snížíte množství soli asi o 10–15 %.

Můžete například:

• přisolovat až po ochutnání, ne automaticky,
• kombinovat polovinu soli s bylinkovou směsí,
• vynechat sůl při snídani (např. sýry, šunky) a dopřát si ji raději k hlavnímu jídlu.

Oživte chuť bylinkami a kořením

Bylinky jsou nejlepší způsob, jak nahradit sůl a zároveň přidat jídlu vůni, svěžest a hloubku chuti.

• K zelenině a polévkám se výborně hodí bazalka, tymián, petržel, pažitka, libeček nebo majoránka.
• Maso, ryby a luštěniny zvýrazní česnek, cibule, kurkuma, zázvor, kmín či rozmarýn.
• Pokud máte rádi exotické chutě, zkuste garam masalu, kari nebo sumak.
• Na studenou kuchyni a saláty jsou skvělé čerstvé bylinky, citrónová šťáva, ocet či olivový olej.

Tělo se tak postupně odnaučí spojovat „chuť“ pouze se slaností a začne vnímat jemné přirozené aroma potravin.

Používejte kyselé, hořké a pikantní chutě

Chuť soli lze nahradit kontrastem jiných chutí.

• Kyselá chuť (např. citron, limetka, jablečný ocet) zvýrazní jídlo a dodá mu svěžest.
• Pikantní koření (např. pepř, chilli, kajenský pepř) odvedou pozornost od soli.
• Nahořklé bylinky, jako například rukola, řeřicha nebo šalvěj, přirozeně podněcují trávení a snižují chuť na slané.

Vařte z čerstvých potravin

Image by diapicard from Pixabay

Pokud si jídlo připravíte doma, máte plnou kontrolu nad tím, kolik soli použijete. Navíc čerstvé potraviny mají intenzivnější přirozenou chuť, takže sůl často ani není potřeba.

Zkuste si místo uzenin připravit pečené maso s bylinkami, místo instantní polévky domácí vývar a místo slaných snacků pražené ořechy s bylinkami.

Tip na změnu návyků

Malá změna, která funguje:

• přemístěte solničku ze stolu – pokud ji nevidíte, použijete ji méně,
• při dochucování jídla používejte špetku mezi prsty, ne lžičku,
• při pečení chleba nebo koláčů můžete snížit množství soli v receptu o třetinu – chuť se prakticky nezmění.

Inspirace: Darujte svým klientům, kteří mají rádi jídlo, reklamní slánky a další praktické kuchyňské doplňky 

Nejčastější dotazy o soli

Každý z nás o soli slyšel řadu protichůdných informací. Zde jsou odpovědi na otázky, které se objevují nejčastěji.

Je himálajská sůl zdravější?

Ne. Růžová himálajská sůl má sice krásnou barvu a obsahuje malé množství minerálů (např. železo, zinek či draslík), ale jejich množství je tak nízké, že nemá žádný reálný zdravotní přínos.

Chemicky je to pořád chlorid sodný – tedy stejný sodík, který ovlivňuje tlak a rovnováhu tekutin stejně jako obyčejná sůl.

Pokud vám chutná nebo ji používáte kvůli jejímu jemnějšímu aroma, klidně ano, ale zdravější není.

Mohu používat sůl při vysokém krevním tlaku?

Ano, ale s mírou. Při hypertenzi není cílem zcela vyloučit sůl, ale snížit její množství na minimum, které tělo potřebuje (přibližně 3–4 g denně).

Důležité je omezit zpracované potraviny, které jsou hlavním zdrojem sodíku – ne samotné přisolování při vaření.

Nahrazujte sůl bylinkami, česnekem, citronem nebo jablečným octem – pomáhají zlepšit chuť jídla bez zvyšování tlaku.

WHO odhaduje, že snížením příjmu soli o 30 % by se výskyt vysokého tlaku snížil až o pětinu.

Má sůl vliv na hubnutí?

Přímo ne, ale nepřímo ano. Sůl zadržuje vodu v těle, takže pokud jí jíte hodně, můžete mít pocit otoku a vyšší hmotnosti.

Snížení soli často vede k úbytku 1–2 kg vody, nikoli tuku – to však mnohé motivuje pokračovat ve zdravějším stravování.

Nadměrné solení také zvyšuje chuť na slaná a kalorická jídla (např. uzeniny, chipsy), takže méně soli = méně chutí na nezdravá jídla.

Jak se projevuje nadbytek soli?

Tělo vám to dá najevo poměrně jasně:

• cítíte žízeň a suchost v ústech,
• máte oteklé prsty nebo kotníky,
• může se objevit vysoký tlak, bušení srdce, únava či bolesti hlavy,
• dlouhodobě se přebytek soli projevuje také zadržováním vody, častějším močením a vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění.

Pokud se tyto příznaky opakují, není nutné hned vyřazovat sůl úplně – stačí ji vědomě omezit, zaměřit se na čerstvá jídla a kontrolovat množství soli na etiketách.

Závěr

Sůl je součástí našeho života od nepaměti. Dává jídlu chuť, pomáhá tělu fungovat a chrání zdraví – používáme-li ji s mírou.

Není nutné se jí bát ani ji zcela vyloučit. Stačí ji vnímat vědomě - číst etikety, méně sahat po polotovarech, ochucovat jídlo bylinkami a solit jen tolik, kolik tělo potřebuje.

Náš organismus je moudrý. Pokud mu dopřejete vyváženou stravu, dostatek vody a pohybu, postará se o rovnováhu sám. Sůl je jen jeden z kousků skládačky.

Článek jsme pro vás připravili ve spolupráci s PoctiveSEO.cz 

Autor:

Mgr. Radka Žiaková, Obsahová specialistka z PoctiveSEO na zdravotní a odborná témata, majitelka e-shopu Zdravoradka.sk

 

Zdroje:

• https://www.who.int/publications/i/item/9789241504836
• https://www.researchgate.net/publication/390455512_The_Medical_Importance_of_Sodium_and_Potassium
• https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/sodium-reduction
• https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5778
• https://archiv.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/2013/zasady_spravneho_stravovani_soli.pdf
• https://www.nzip.cz/clanek/1144-sodik-a-chlorid

 

Použitý obrázky:

• https://pixabay.com/photos/tomatoes-pasta-food-ingredients-1114066/
• https://pixabay.com/photos/salt-himalayan-table-spoon-spice-5525838/
• https://pixabay.com/photos/dinner-burger-salt-and-pepper-meal-2699486/
• https://pixabay.com/photos/herbs-salt-spoon-knife-table-meal-2427845/
• https://www.freepik.com/free-photo/delicious-meat-sandwich-with-different-healthy-vegetables-wooden-table_3513756.htm#fromView=search&page=1&position=44&uuid=ca5bc96f-6fa7-4c74-bb1e-11680c4e1ff9&query=food+composition
• https://www.freepik.com/free-photo/kid-cooking-having-fun-home_34083042.htm#fromView=search&page=1&position=18&uuid=1cc23d04-49d6-4fec-952c-ebd50991dfd7&query=children+eating
• https://pixabay.com/photos/jogging-gym-woman-fitness-fit-7705055/